CESTA AUTEM DO POLSKA ANEB CO STOJÍ ZA TO VIDĚT
Nejsem příznivcem velkého plánování dovolených. Když nastane ten správný čas, zabalí se co je třeba a hurá na cesty. Nejinak tomu bylo i při rozhodování kam za letním dobrodružstvím 2018. Hlavní naše požadavky byly: možnost se vykoupat, ale také něco nového objevit a doplnit své vzdělání i turistický deník o nové destinace. Proto přišlo ke slovu Polsko. Naši sousedé, jež mají co nabídnout.
Ať už v podobě historických center měst jako Krakow, Gdaňsk či Štětín, tak historických památek jako hrad Malbork, nebo nechvalně známá Oswietimi s jejími koncentračními. Naše cesta vedla přes Wroclav – Poznaň – Gdaňsk – Gdyně – Hel -Malbork – Krakov – Oswietim. Z Prahy do Gdaňsku je to necelých 900 km. Kombinací lokálních silnic a dálnic na kterých se platí za jejich užití prostřednictvím mýtného jsme se během jednoho dne dostali na místo určení – Gdaňsk. Nic moc jsme neočekávali a o to více jsme byli z města nadšeni. Nádherné historické centrum, vše čisté, úhledné, a hlavně za příznivé ceny. K tomu všude přítomné moře a základ pro pohodovou dovolenou je tu.
Trasa cca 2200 km
Od Gdaňsku je cca 50 kilometrů vzdálený poloostrov Hel. Ten představuje možnost krásného koupání, tak sportovního vyžití prostřednictvím kitingu, windsurfingu nebo kola. Krásné písečné pláže, čistá voda bavili i mne, představitele těch, jež nevydrží dlouho na místě a potřebují stále něco dělat. Jelikož jsme měli k dispozici pouze 3 dny, trávili jsme dny odpočíváním a koupáním na Helu a večery couráním uličkami Gdaňsku. Město mě jako fotografovi učarovalo. Krása architektury, historických zákoutí i večerní mumraj v ulicích návštěvníka okouzlí.
Naše polské dobrodružství však v Gdaňsku nekončí. Balíme a vyrážíme do Krakowa, polské perly, která láká každý rok mnoho turistů k objevování jejich krás i historie Polska. I tentokráte jsme byli uhranuti kouzlem historického centra i atmosférou trhů a životem ve městě. Podařilo se nám navštívit továrnu na nádobí, kterou většina z nás zná z filmu Schindlerův seznam. Ta je přetvořena v muzeum, které připomíná hrůzy té doby a stojí za návštěvu.
Než jsme se nadáli i zde náš čas uplynul a my se museli zabalit a vydat k domovu. Ale abychom se vraceli domů s tím, že jsme nic nevynechali, směřovala naše poslední zastávka do nechvalně známe Oswietimi. Místo, které je schopné v člověku vyvolat silné emoce i několik desítek let po skončené válce. Jsem moc rád, že zůstala takováto mementa připomínající hrůzu a utrpení válčené doby. Je třeba si stále připomínat válečné utrpení, aby už nikdy nedošlo k opakování této strašné chyby.
Ta byla pro nás symbolicky jako to poslední, co jsme v Polsku viděli. Jsem si jist, že tu nejsme naposledy a určitě se sem zase brzo vrátíme.
Další z mých cest – New York.
